Kočika

Kočika - Nejen internetové rádio

Odkazy

Seks

vše co jste chtěli vědět o seksu, ale báli jste se zeptat

Zkurvysyn

strašnej zkurvysyn

Megera

info o mango street

Asgy

bacha ta stránka je zaslizovaná

sg-mon

nej stránky o pokémonech co žijí kolem nás

Webgarden

Stránky zdarma

Katalog stránek

Stránky systému Webgarden

Administrace

Editace stránek

Počasí

Referáty a čtenářský deník

Dekameron

Pokud najdete dvě stejný povídky tak na to pls upozorněte v rubrice připomínky a chyby
Den první – Příběh devátý

Jedna urozená gaskoňská paní putovala ke Svatému hrobu, a když při návratu dorazila na Kypr, několik zlosynů ji hanebně potupilo. Chce si jít stěžovat ke králi. Někdo jí však řekl, že král s tím nic nenadělá. Každého sice rád vyslechne, je ale slaboch něco podniknout. Když to paní uslyšela, rozhodla se, že se králi alespoň vysměje. Šla tedy za ním a pověděla mu: „Pane můj, nepřicházím k tobě proto, že očekávám pomstění křivdy, jež na mě byla spáchána. Chci se s ní vyrovnat, a proto tě prosím, pověz mi, jak snášíš křivdy, jež byly spáchány na tobě, abych mohla po tvém poučení trpělivě snášet křivdu spáchanou na mně, kterou bych ti – ví Bůh – ráda přenechala, kdyby to šlo, když umíš tak dobře křivdy snášet.“ Po této posměšné řeči se král rozlítil a začal důkladně trestat všechno bezpráví spáchané na této paní, a velice přísně pak stíhal každého, kdo se nějak prohřešil proti cti jeho koruny.

Den druhý – Příběh čtvrtý

Landolfo Ruffolo byl bohatým obchodníkem, ale po nevydařeném obchodu zchudl, a tak se z něj stal pirát. Okrádal lodě, a když si po čase myslel, že už má dost naloupených peněz, chtěl se vrátit do rodného městečka. Na moři je však zajat Janovany a o svůj lup je okraden. Poté jej Janované dopravili na jednu svou loď, která se po několika dnech plavby potopí a Landolfo se zachrání na bedně plné drahokamů. Z posledních sil dupluje k ostrovu Korfu, kde se ho ujme stará žena. Za její ochotu a vstřícnost jí Landolfo věnuje velkou částku peněz a vrací se zpět domů jako boháč.

Den třetí – Příběh druhý

Mladý podkoní se zamiluje do královny, manželky krále Agilufa. Rozhodne se, že ho jednu noc zastoupí v manželčině loži a čekal na vhodnou příležitost. Ve vhodnou chvíli vnikl nepoznán do královnina lože a poté kvapně odešel. Sotva ulehl do své postele, přišel ke královně opravdový král. Královna se velmi divila jeho počínání a tázala se jej, proč opět přichází. Král se ale zavčasu dovtípil, že někdo královnu oklamal a jal se jej ještě té noci hledat. Věděl, že viník musí být v domě, jinak by se ke královně nedostal. Majíc za to, že se tomu člověku po přestálé námaze nemohl uklidnit tep, a tudíž mu ještě musí bušit srdce, vydal se jej hledat. Chodil mezi spící čeledí a každému sahal na hruď, až našel viníka, kterému ustřihl pramen vlasů. Podkoní byl ovšem velmi mazaný a ustřihl všem čeledínům v místnosti pramen vlasů tak, jak to udělal král jemu. Druhý den král nechal nastoupit všechno služebnictvo a když shledal, že polovina z nich má ustřihnuté vlasy, nezbývalo mu nic jiného, než pronést: „Ten, jejž to učinil, ať tak již nikdy nečiní - a jděte sbohem.“ Od té doby se tento uličník o nic podobného nepokusil.

Den čtvrtý – Příběh pátý

V Messině žili tři bratři, kteří měli jednu sestru, jménem Lisabetta. Lisabetta se zamilovala do mladíka Lorenza, avšak jakmile se to její bratři dozvěděli, zabili ho a jeho ostatky zakopali za městem. Lisabetta o tomto činu nic nevěděla, a tak se vyptávala svých bratrů, kam Lorenzo zmizel. Ti však zapírají. Jedné noci se Lisabettě Lorenzo objevil ve snu a ukázal jí, kde byl zabit a kam byl pochovám. Lisabetta tajně vyhrabala jeho hlavu a dala si ji do bazalkového květináče. Protože nad ní neustále plakala, bratři jí bazalku vzali. Ona však nepřestávala plakat, pořád jen chtěla zpět svůj květináč – a v pláči zamřela.

Den pátý – Příběh druhý

Poblíž Sicílie leží malý ostrůvek, který se jmenuje Lipari, na němž žila krásná a bohatá dívka Gostanza, která se vášnivě zamilovala do mladého jinocha Martuccia Gostanzy. Martuccio byl však velmi chudý, proto Gostanziin otec nechtěl dovolit jejich svatbu. Proto se Martuccio rozhodl, že se stane bohatým a vlivným mužem. Začal tedy loupit a přepadat loďě jako pirát. Jednou však byl přemožen, půlka jeho posádky byla pobita a on vsazen do žaláře až v dalekém Tunisu. Když se to Gostanza dozvěděla, myslela si, že je její milý mrtev. Chtěla proto spáchat sebevraždu a rozhodla se, že se vydá v malé bárce na pusté moře a umře hlady a žízní. Dívka nebezpečnou plavbu přežila a ocitla se ve městě Susa, dobrých sto mil nad Tunisem. Tam se jí ujala velmi hodná žena – Carapresa. Dívka tedy pobývala v Suse, zatímco ji doma oplakali jako mrtvou. Jednou se stalo, že se jakýsi Granadský boháč s početným vojskem chystal přepadnout Tunis. To se dozvěděl Martuccio, který byl uvězněn v žaláři a prohlásil, že kdyby mohl mluvit s králem, zaručeně by mu poradil, jak boj vyhrát. Byl proto povolán až k samotnému králi a vysvětlil mu svůj plán. Tunis bitvu nakonec vyhrál a mladý Martuccio se těšil velké slávě. Jeho sláva se roznesla celým krajem a dostala se i k uším Gostanzy. Carapresa zařídila jejich setkání, a tak se nakonec oba milenci po mnohaletém odloučení šťastně shledali.

 

Den první - Příběh čtvrtý

Hlavní postavy:
mnich – mladý mnich, který krátce působí v klášteře a svou chytrostí předčí i opata
opat – starší muž, který si myslí, že je chytrý, ale převeze ho i mladý mnich

V Lunigianě býval klášter, který byl proslulý svatostí a mnichy. Jednou o polednách, kdy všichni spali se jeden mladý mnich procházel kolem klášterního kostela. Potkal tam velmi hezké děvče. Dal se s ní do řeči a pak ji odvedl do své cely. Kolem cely šel náhodou opat, který zaslechl zvuky, a tak přitiskl ucho ke dveřím a poslouchal. Rozeznal, že tam je nějaké děvče. Ačkoli byl mnich zaneprázdněn zábavou a radostmi, přesto však zpozoroval někoho za dveřmi. Mnich věděl, že ho stihne nemalý trest. Pak, když se mu zdálo, že s děvčetem pobyl dost dlouho, řekl jí: „ Půjdu se poohlídnout kudy by ses mohla dostat ven“. Šel zanést klíče opatovi, tak jak se to dělává, s tím že ráno nenanosil všechno dříví, tak ho de nanosit teď. Optat klíče ochotně přijme, a jde se přesvědčit, jestli tam ta dívka opravdu je. Když ji uviděl, dostal také na ni choutky jako mnich a užil si s ní. Mnich ho potají pozoroval. Když se pak mnich vracel, opat ho chtěl pokárat, ale mnich mu řekl, že ho viděl, tak nakonec si slíbili, že to zůstane utajeno. Dívku vyvedli nepozorovaně z kláštera.


Den druhý - Příběh první

Hlavní postavy:
Martelli – byl velmi vychytralí a také obratný kejklíř
Jindřich – byl chudý a dobrý člověk, po jeho smrti ho lidé považovali za světce


V Tremisu žil chudý Jindřich, kterého všichni považovali za dobrého člověka. Když zemřel, rozezvonily se samy zvony největšího chrámu v Trevisu. Lidé to považovali za zázrak a Jindřicha uznali za světce. Všichni chtěli jeho tělo vidět a nemocní doufali v uzdravení. V té době přišli do města tři kejklíři a chtěli Jindřicha také vidět, ale nechtělo se jim mačkat v davu v chrámu. Martellino řekl svým kamarádům, že bude dělat ochrnutého a oni ho ponesou. Tak se vydali na cestu a lidé je pouštěli kvůli Martellinomu postižení. V chrámu ho dali na tělo Jindřicha a jeho pokroucené tělo se začalo rovnat. Lidé křičeli zázrak, ale jeden občan Martelliho poznal a vše prozradil. Lidé začali Martelliho bít. Kamarádi mu chtěli pomoci a řekli biřicům, že jim Martelli ukradl mněch zlaťáků. Bičicové ho z davu vytáhli, ale dav tvrdil, že i jim Martelli ukradl peníze. Martelliho předvedli před soudce, který ho chtěl dát pověsit. Bránil se a žádal, aby lidé soudci řekli, kdy jim zlaťáčky ukradl. Tím se všichni prozradili, že lžou. Kamarádi hledali pomoc Sandra, vladařova přítele. Martellino byl předveden před vladaře, který mu udělil milost.

Den třetí - Příběh pátý

Hlavní postavy:
Isabetta – je mladá, krásná a milující žena
Lorenzo – mladík hezké postavy, moudrý a půvabný
bratrové Isabetty – jsou krutí k Isabettě

V Mesině žili dva kupci – bratři, kteří měli sestru Isabettu. V obchodě se jim dařilo a mohli si dovolit mladého pomocníka Lorenza. Lorenzo a Isabetta našli v sobě zalíbení. Bratrům se to ale nelíbilo a rozhodli se, že Lorenza zavraždí. Vylákali ho za město, kde zločin spáchali a tělo zakopali. Sestře řekli, že odjel. Zarmoucená Isabetta pro svého milého stále pláče až se jí ve snu Lorenzo zjeví a prozradí, že ho bratři zavražili a kde tělo zakopali. Isabetta se hned ráno na určené místo vydá a tělo opravdu najde. Uřízne mu hlavu a tu doma usadí do květináče, nad kterým stále pláče. Bratrům je to divné, tak jí květináč seberou a hlavu v něm objeví. Sestra je prosí, ať jí květináč vrátí až ze samého žalu nakonec onemocní a stále si přeje jen květináč. Ten bratří zakopali a ze strachu odjeli z města a Isabetta v pláči zemřela.

Den čtvrtý - Příběh osmý

Hlavní postavy:
Nastagio – zamilovaný mladík, který je ochotný pro svoji lásku vše udělat, aby získal její srdce
urozená dívka – byla velmi sobecká a pohrdala láskou

Mladík jménem Nastagio zdědil po otci a strýci obrovské jmění. Zamiloval se do dívky urozeného rodu. Její lásku si chtěl získat velkolepými a nákladnými činy, ale dívka zájem nejevila. Na radu přátel odjel z města a utábořil se se svými lidmi na kraji lesa a snažil se na svojí lásku zapomenout. Při jedné procházce lesem zaslechl pláč a nářek ženy, která k němu přes křoviska běžela. Byla celá odřená a prosila o milost. Za ní běželi dva psi a rytíř na koni. Nastagio chtěl ženu zachránit, ale rytíř mu zabránil a vyprávěl příběh ve kterém se do štvané ženy zamiloval a ona ho stále odmítala. Jednoho dne se ze zoufalství zabil, jeho vyvolená měla z jeho smrti radost. Zanedlouho zemřela, dostala se do pekla a byl jí uložen trest. Má přede mnou prchat a já jí pronásledovat, pokaždé, když jí dostihnu ji zabiji a její tvrdé srdce vhodím psům. Nastagio po cestě do tábora vymyslel plán. Pozval své přátele i svoji vyvolenou dívka a uspořádal hostinu na místě, kde potkal dívku s rytířem. Vše se odehrávalo jako prvně – dívka, psi, srdce a příběh znovu vyprávějící rytíř. Nastagiova dívka si uvědomila jak i ona krutě zacházela s láskou. Proto poslala svojí služebnou se vzkazem, aby k ní Nastagio přišel a ráda se stala jeho chodí.


Den pátý - Příběh sedmý

Hlavní postavy:
Filippa – krásná, srdnatá, veselá, nebojácná dívka

Krásná paní Filippa byla svému choti nevěrná s Lazzarinem. Manžel je při nevěře přistihl a ženu dal předvolat k soudu. V kraji vládl krutý zákon – nevěrná žena musí být upálena. Paní Filippa svého milence milovala z celého srdce a proto se rozhodla před soudem svojí lásku hájit a nezapírat. Na soudcovu otázku, zda byla skutečně nevěrná, odpověděla, že svého milence miluje a manželovi se také vždy oddala, a co má dělat tedy s přebytkem. Soudní síni se nesl smích a soudce naznal, že má Filipppa pravdu a postihovány budou jen ženy, které se zpronevěří za peníze.


Den šestý - Příběh druhý

Hlavní postavy:
Petronela - mladá, chytrá a duchaplná žena
manžel – poctivý a naivní muž

Peronella byla mladá, krásná žena chudého zedníka. Aby měli na chleba musela i ona vydělávat předením. Vyhlédl si jí zámožný mladík a domluvili se, že jak ráno manžel odejde do práce on potají vklouzne do domu. Jednoho rána se však manžel vrátil a Peronella zavřela svého milence do sudu. Muž pravil ženě, že sud prodal za 5 zlaťáků. Žena začala naříkat a v tom ji napadlo, že řekne, že sud prodala za 7 zlaťáků a kupec si ho právě prohlíží zevnitř. Milenec, když to vše slyšel, ze sudu vyskočil a že sud koupí, ale muž ho musí řádně vyčistit. Když vlezl do sudu, Peronella mu ukazovala, kde ještě sud vyčistit a milenec zatím uspokojil své touhy.

Žádné komentáře
 
Tady stránky končí, dál už se nedostaneš!