Kočika

Kočika - Nejen internetové rádio

Odkazy

Seks

vše co jste chtěli vědět o seksu, ale báli jste se zeptat

Zkurvysyn

strašnej zkurvysyn

Megera

info o mango street

Asgy

bacha ta stránka je zaslizovaná

sg-mon

nej stránky o pokémonech co žijí kolem nás

Webgarden

Stránky zdarma

Katalog stránek

Stránky systému Webgarden

Administrace

Editace stránek

Počasí

Referáty a čtenářský deník

Odyssea - čtyři verze

Více autorů

Odyssea - Homér

 

Epos. Při plavbě na rodný ostrov bloudil ithacký král Odysseus (účastník trojské války popsané v Homérově Íliadě) se svou družinou mnoho let po moři a zažil mnohá dobrodružství. Když se zastavil na ostrově jednookých obrů Kyklopů, jeden z nich, Polyfémos, uvěznil celou družinu ve své jeskyni. Některé z Odysseových druhů zabil a snědl a postupně hodlal totéž udělat se všemi. Odysseus však obra opil a ve spánku mu vypíchl jediné oko. Oslepený Polyfémos zuřil, ale když mu jeho sousedé přispěchali na pomoc a ptali se, kdo mu ubližuje, odpověděl, že nikdo. Tak se mu totiž Odysseus představil. Ráno vypouštěl obr z jeskyně ovce a berany na pastvu a toho využil Odysseus se svojí skupinou. Každý z nich se pověsil pod silného berana a obr, který ohmatával zvířata na hřbetě, netušil, že mu Odysseovi lidé unikli. Na moři Odysseus zažil ještě mnoho útrap. Postupně ztratil všechno své mužstvo, ale nakonec se přecejen dostal na rodnou Ithaku, kde mezitím dotěrní nápadníci usilovali o jeho ženu Pénelopu. S pomocí syna Télemacha pobil Odysseus vetřelce a teprve potom směl užívat zaslouženého míru.

 

Odyssea - Homér

 

Epos vychází z prostředí trojské války. Trojané byli poraženi a král Odysseus se vrací domů, na svůj rodný ostrov Ithaka. Pronásledován nepřízní bohů mu plavba trvala deset let. Prožil mnoho dobrodružství a životních zkoušek, ztratil přátele a nakonec v přestrojení za žebráka se dostal do svého rodného domu na
ostrově Ithaka. Nepřátele usilovali získat jeho ženu Penelopé. Odysseus svou ženu od ženichů uchránil.


Odysseovy cesty - Eduard Petiška

 

Po skončení Trojské války, ve které se ithacký král Odysseus vyznamenal svou chytrostí, od trójských břehů vyplulo dvanáct lodí, aby se s králem vrátili do své rodné Ithaky. Bohužel jim ale osud nepřál, a proto se Odysseus potloukal po moři celých deset let, než zase spatřil svoji ženu a syna.
Nejdříve vítr zahnal lodě ke Kikonům, nevlídným a nehostinným lidem. Řekové město dobyli, ale Kikoni mezitím zavolali pomoc sousedů. Byla jich přesila, a tak se Odysseus a jeho muži zachránili útěkem. Bohužel se to všem nepodařilo.
Ošklivá bouře je pak zahnala do země Lotofagů. Ti je vlídně přijali a nabídli jim sladký lotos. Kdo ho ochutnal, nikdy už nechtěl odejít. Ostatní je museli násilím odvléci zpět na loď a přivázat je.
Navečer dorazili k ostrovu, kde žili jednoocí obři Kyklopové. Odysseus a jeho dvanáct druhů se vydalo do jeskyně, kde čekali, jak je uvítají. Ale obr Polyfémus nestál o žádné přátele, záleželo mu jen na jeho ovcích. K večeří si dal dva Řeky a usnul. Rozhořčený Odysseus vymyslel lest. Nejdříve obra opil, a pak mu rozžhavenou olivovou větévkou vypíchl oko. Když rozzuřený slepý obr hnal ovce na pastvu, Řekové přivázaní pod ovcemi proklouzli ven a ještě se obrovi vysmáli. To ale nevěděli, že Polyfémus je synem boha moře Poseidóna. Nešťastný Kyklóp ho poprosil, aby Odysseus doplul domů až po velmi dlouhém putování sám a zatracen.
Řekové potom poklidně připluli k ostrovu krále větrů Aiolosa. Ten je měsíc hostil a když ho poprosili, aby jim pomohl se poklidně navrátit do vlasti, daroval Odysseovi veliký měch, kde byly zavřeny všechny nepříznivé větry. Za deset dnů již lodě spatřili svůj vytoužený cíl. Odysseus se šel poprvé vyspat. Ale to neměl dělat. Jeho zvědaví druhové otevřeli měch aby se do něj podívali a v tu ránu se rozpoutala divoká bouře a oni se ocitli zase daleko na širém moři až v zemi Laistrygonů.
Jedenáct lodí zastavilo v přístavu, jen prozíravý Odysseus raději zůstal se svou lodí na moři. A udělal dobře. Laistrygoné byli totiž odporní kanibalové a všechny lodě v přístavu sežrali.
A tak poslední loď odplula dál k ostrovu Aiaia, kde vládla kouzelnice Kirké. Proměnila Řeky ve vepře. Jen Odysseus dostal kouzelnou bylinku od Hermesa, která ho ochránila před kouzly. Kirké se ho lekla, proto mu vrátila všechny jeho druhy a navíc mu pomohla sestoupit do podsvětí, kde se od Teirésiáse dozvěděl o všech nástrahách, které ho čekají.
Pak se vydal ke krajině Sirén. Věděl, že vábí cizince svým překrásným zpěvem a ti se pak roztříští o skály. Proto všem zalepil uši voskem a sám se nechal přivázat ke stožáru. Tak bezpečně propluli, ale neradovali se dlouho.
To už se totiž blížili k území Skylly a Charibdy. Poseidónova dcera Charibda třikrát denně pohlcovala a chrlila vodu a obluda Skylla měla šest psích hlav. Pluli tak, jak jim radil Teirésiás, ale přesto Skylla sežrala šest Řeků.
Dorazili k břehům Thrinakie, kde se pásla stáda boha Hélia. Rozpoutala se bouře, a proto byli nuceni zde zastavit. Odysseus je varoval, aby se nedotkli ani jednoho kusu dobytka, jinak je stihne hrozný trest. Bohužel smršť trvala velice dlouho a Řekové pomalu umírali hladem. Z posledních sil zabili pár kusů z Héliova stáda. Hélius si stěžoval u Dia. Ten, když Řekové zase vypluli na moře roztříštil loď.
Přežil jen Odysseus, jenž se masa nedotkl. Na troskách lodi doplul k Ogygii. Zde pobývala nymfa Kalypsó. Sedm let ho zdržovala na ostrově, dokud se za Odyssea nepřimluvila bohyně Athéna. Pak ho nymfa musela pustit. Na voru se snažil doplout konečně domů, ale Poseidón mu to nedopřál roztříštil jeho vor a nechal Odyssea napospas vlnám.
Našla ho dcera krále Fajáků. Tomu se zalíbilo jeho vyprávění a zapůjčil mu loď s posádkou. Po deseti strastiplných letech na moři spatřil Odysseus konečně rodnou Ithaku.
Tím ale jeho dobrodružství nekončilo. Odyssea všichni považují za mrtvého a navíc se za Penelopou sjeli nápadníci, kteří rozhazovali jeho majetek, protože se Penelopa nechtěla pro žádného rozhodnout. Athéna mu ale pomohla. Poslala pro jeho syna Télemacha. Radostně se spolu objali. Odysseus se převlékl za žebráka a vplížil se do paláce.
Právě včas. Penelopa se na naléhání svých nápadníků konečně rozhodla. Její ruku dostane ten, kdo prostřelí otvory všech dvanácti sekyr umístěných za sebou. Nikomu se to nepodařilo. Pak to zkusil Odysseus a jeho šíp hravě proklouzl všemi oky. Potom se synem zabili všechny opovážlivé uchazeče o královský trůn. Penelopa svého manžela konečně poznala. Poté se vypravili všichni společně na venkov za Odysseovým otcem Laertem.
Od té doby se na Ithaku vrátil blahobyt a pokoj. Penelopa, Télemachos i Odysseus se těší přízni bohů a jejich království opět vzkvétá.

 

 

Odysseovy cesty - Vojtěch Vávra

 

Celý ten příběh začal u města Trója. Toto město deset let obléhali Řečtí bojovníci, z nichž jeden z nejdůmyslnějších byl Odysseus, Ithacký král. Tomu se podařilo pomocí lsti Tróju dobýt. Řecká armáda pak Tróju zničila a vyplenila a bojovníci se vydali na cestu domů. I Odysseus se chtěl co nejdříve vrátit na rodnou Ithaku, ale osud v tom mu nepřál.
Nejprve vítr zahnal jeho lodě k cizím břehům Ismarských Kikonů. Řekové vystoupili na břeh a v boji se zmocnili města. Odysseus navrhoval, aby se co nejdříve vydali na moře, ale marně přemlouval bojovníky k návratu. Ale jeho druhové ho nechtěli poslechnout.

Načali měchy s vínem, rozdělali ohně a opékali maso. Ti Kikoni, kteří utekli, přivolali z vnitra země své sousedy. Bylo jich mnoho. Řekové, zmoženi jídlem a pitím museli utéci, protože by se nedokázali ubránit takové přesile. V krutém boji ztratili Řekové po šesti mužích v každé lodi. Chvatně nasedali do lodí a co nejrychleji vypluli na moře. Netrvalo dlouho a přišla silná bouře a protrhla plachtoví. Řekové se opřeli do vesel a jen s velikou námahou dorazili k pevnině. Dva dny se zdrželi na pobřeží. Odpočívali a zpravovali plachty a stožáry. Znovu vypluli na moře a doufali, že se tentokrát dostanou domů. Ale silná vichřice je opět zanesla k neznámé pevnině. Odysseus poslal tři muže z jeho posádky na výzvědy. Když zjistil, že se dlouho nevracejí, šel je hledat. Ale hned zjistil, proč se nikdo nevrátil. Ztroskotali totiž na
zemi Lotofagů. Jeho plavce vlídně přijali a dali jim okusit pokrm z lotosu. Plavci už nechtěli od vlídných, ale podlých Lotofagů nikdy odejít. Odysseus je odvlekl násilím a hned jak nastoupil do lodi, uplavali Lotofágům z dohledu. Teprve pak přestali unesení plavci běsnit na Odyssea. Za několik dní přistáli u neznámého ostrova. Odysseus vyrazil s jednou lodí k protější pevnině. Nevěděl, že je to země Kyklopů. Vystoupil na úrodný a zjevně obdělávaný břeh. Za kamennou ohradou se páslo stádo tučných koz. Vstoupil s dvanácti muži do temné jeskyně a tam uviděl obrovská kola kozích sýrů. Vtom vstoupil Kyklop Polyfémos do sluje. Odysseus mu namluvil, že tady ztroskotal a přežil jen sám s dvanácti muži. Obr si vzal každý den po dvou mužích k jídlu. Ale potom už Odysseus nechtěl ztrácet další muže. A proto vymyslel lest jak zneškodnit krutého Kyklopa Polyféma. Nalil Kyklopovi víno a řekl mu, že se jmenuje Nikdo. Když Kyklop usnul, zapíchl mu kůl do oka. Kyklop řval a říkal že ho oslepil Nikdo, a proto se ostatní Kyklopové rozešli.
Odysseus se se svými druhy vrátil na loď. Unikli Polyfémovým spárům a zachránili se. Několik dní nato Odysseus spolu se svými druhy vstoupil na břeh neznámého ostrova. Vládl tam král Aiol, vládce větrů. Dal Odysseovi prapodivný dar. Uzavřel všechny nepříznivé větry do měchu. Poté už mohl plavat Odysseus i se svými druhy na rodnou Ithaku. A hned jak uviděl Odysseus ostrov Ithaka, neubránil se spánku. Ale jeho druhové se chtěli do měchu podívat. Měli podezření, že si tam Odysseus schovával jídlo a pití a jim nic nedal. Rozvázali tkanici u víka od měchu. Silný vítr se opřel do plachet a jejich loď se velkou rychlostí rozjela zpět k Ailovu ostrovu. On se rozhněval a poslal Odyssea na loď. Odysseus musel plout vlastními silami. Za několik dní dopluli k neznámé pevnině. Když pevninu prozkoumávali, tak narazili na obrovskou dívku. Ona jim řekla, že se nacházejí na ostrově obrů Laistrygonů. Odvedla je ke svému otci, který je zde králem. On si vzal jednoho z Řeků a snědl ho.
Řekové jen o vlásek unikli nebezpečí. Dopluli k ostrovu a zmoženi veslováním usnuli. Za dva dny tvrdého spánku se probudili a část Odysseovi družiny se vydala na výzvědy. Nevraceli se a Odysseus se za nimi vydal. Ale potkal ho Hermes, posel bohů. Dal Odysseovi květinu, která ho ochrání před kouzelnicí Kirké, která vězní jeho druhy. Když našel její krásný dům, tak do něj vstoupil a okusil výborné jídlo od Kirké. Přidala kouzelnou šťávu, která ho měla proměnit v prase, stejně jako to udělala s jeho druhy. Odysseus byl chráněn květinou Móly. On Kirké přemluvil a ona propustila jeho druhy.

Za dlouho vyrazili dál a jak mu poradila Kirké, plavali do podsvětí. Tam obětoval věštci Teirésiovi a on mu řekl, že má ještě dlouhou cestu. Vyrazil na další cestu. Čekala je velká nástraha, kterou byly Sirény. Mořské víly, které přivolávali muže sladkým zpěvem. Propluli a čekala je další nástraha.
Skylla a Charybda-dvě stvůry, které zničily každou loď. Oni přišli o další tři muže, ale ostatní unikli. Připluli na ostrov boha Helia-boha slunce. Nesměli se ani dotknout jeho tučných stád. Ale když Šel Odysseus na výzvědy. Jeho druhové snědli několik krav. Odysseus bědoval ale už mu to nebylo nic platno. Když vypluli, postihla je bouře, a zabila všechny, kromě Odyssea. On s prázdnou lodí ztroskotal na ostrově Ogii nymfy Kalypsó. Ona ho tam držela sedm let. Ale Bohyně Pallas Athéna ho osvobodila a on se rozloučil od Kalypsó.
Vyplul sám na prámu ale bůh moří Poseidon se rozhněval a udělal bouři. Ta ho odnesla k ostrovu Fajáků. Tam ho našla princezna Nausikaa a odvedla ho ke králi. Král rád přimul hosta a pohostil ho. Několik dní nato ho Fajáci odvezli na rodnou Ithaku.
Tam ho Athéna změnila na starého a poslala za pastýřem Eumaiem. On ho s radostí přijmul a vyprávěl mu o svém pánu Odysseovi. Den na to přijel Odysseův syn Telemachos.Ráno odvedl Telemachos Odyssea do paláce. Odysseus se zděšením zjistil, že za tu dobu co bloudil po světě, se nastěhovali do paláce nápadníci, kteří měli zájem o Penelopu, jeho ženu. Když vešel do paláce, uviděl mnoho mužů, kteří se nacpávali jídlem a pitím. Naštval se, ale nedal to najevo. Začal žebrat. Ale zanedlouho přišel jiný žebrák. Jmenoval se Íros. Popral se s Odysseám ale Odysseus zvítězil. Získal si tím autoritu u mužů. Druhý den večer si s ním chtěla popovídat jeho žena Penelopa. On jí řekl smyšlený příběh a také to, že Odysseus, její manžel, ještě žije a brzo se vrátí. Ten den dala Penelopa Odysseovi umýt nohy služkou Eurykleiou. Ta ale Odyssea poznala, ale Odysseus jí zakázal cokoli říct. Další den nechal Odysseus, převlečený za žebráka odnést ze síně všechny zbraně. Penelopa pak uspořádala soutěž: ten kdo napne Odysseův luk a prostřelí s ním oka dvanácti seker, stane se jejím mužem. Nikdo to nedokázal, ale chtěl to zkusit Odysseus. Jedině jemu se to podařilo. Muži se podivili, ale už nic nestačili říct. Odysseus, spolu s Telemachem všechny nápadníky pozabíjeli. Potom nechal neposlušné Odysseovy služky uklidit síň, a pak je nechal zabít za to, že hýřili spolu s ženichy. Když bylo vše čisté, posla Odysseus Eurykleiu za Penelopou, aby jí řekla, že Odysseus se vrátil. Penelopa jí nevěřila, ale hned se o tom přesvědčila. Den nato šel hned zrána Odysseus za svým otcem Leartesem. Byl plný zármutku a stesku, ale hned jak do Odysseus přesvědčil, že je to on, byl zas plný radosti. Když se Odysseus vracel do paláce spolu s otcem několika služebníky, narazil na bandu lidí, kteří chtěli pomstít krev mrtvých ženichů. Vedl je otec Antona, jednoho z ženichů. Ale proti Odysseovi neměli šanci. Odysseus zvítězil a žil spolu s Penelopou a synkem Telemachem až do smrti.

 

Odysseus - Homér

 

Odysseia je antický epos zpracovávající již s použitím některých novelistických a románových prvků osudy jednoho z hrdinů skončené trojské války. Jde o vrcholné dílo řecké literatury archaického období. Začátkem 7. století před naším letopočtem ho napsal Homér. Děj Odysseie navazuje na epos Ilias, který zpracovává legendu o trojské válce (jmenuje se tak proto, že Troju Řekové nazývali Ilion.)
Odysseus byl velice chytrý muž. Často skrýval svou sílu a předstíral, že je slabý a starý. Tedy i on měl vlastnosti mazaného a vychytralého hrdiny. Byl synem Antikley a Laerta, ithackého krále, jenž byl jedním z Argonautů. Podle jiné legendy byl Odysseus syn Sisyfův, jenž znásilnil Antikleu ještě před její svatbou s Laertem. Záhy Laertes přenechává trůn svému synovi a Odysseus se stane ithackým králem. Spolu s ostatními princi a králi řecké oblasti se uchází o krásnou Helenu. Při losování je na jeho radu mezi nápadníky uzavřena dohoda o vzájemné pomoci, podle níž se všichni odvržení zavazují, že budou hájit čest Helenina manžela Menelaa. Odysseus poté získá za ženu Penelopu, vnučku Tindara. Odysseus a Penelopa měli syna Telemacha. Když Paris unesl Helenu, snažil se Odysseus, i když sám byl původcem přísahy o vzájemné pomoci, zařídit věci tak, aby nemusel odjet do Troje. Předstíral, že se zbláznil a že se nemůže dotknout zbraní. Jeho trik odhalil Agamemnonův posel Palamedes.
Po skončení války je Odysseův návrat do vlasti dlouhý a strastiplný. Syn Telemachos po něm pátrá a od spartského vladaře Menelaa se dovídá, že otce drží na ostrově Ogygii nymfa Kalypso. Z Diovy vůle Hermes přiměl Kalypso, aby nechala Odyssea odjet. Nymfa nabídla Odysseovi nesmrtelnost, ale hrdina ji odmítl. Po propuštění byl Odysseus v bouři zahnán k ostrovu Scherii, kde se jej ujímá dcera fajáckého krále Alkinoa Nausikaa. U Alkinoova dvora Odysseus při hostině vypráví své osudy po dobytí Tróje: Po střetnutí s Kikony a přistání u země Lotofagů, kteří hostí všechny cizince omamnými plody zapomnění, si Odysseus vysloužil nenávist boha Poseidona, protože oslepil jeho syna Kyklopa Polyféma, aby se i s druhy dostal z jeho zajetí. I přes moc vládce větrů Aiola byl zahnán k zemi lidožravých Laistrygonů a poté k ostrově kouzelnice Kirké, která se do Odyssea zamiluje a má s ním syna Telegona. S pomocí Hermovou přemohl její kouzla a na její radu sestoupil do podsvětí, kde se od duší zemřelých dověděl, jak přemoci nepřízeň bohů při návratu do vlasti. Na moři musel Odysseus odolat krásnému vábivému zpěvu Sirén – do uší si dal včelí vosk a nechal se přivázat ke stěžni. Se svou posádkou musel také proplout úžinou mezi obávanými obludami Charybdou, která vytvářela smrtící vodní vír, a šestihlavou Skyllou, která požírala námořníky.
Po svém vyprávění nastoupil Odysseus na loď a Pallas Athéna ho uspala. Když se ze spánku probral zjistil, že je na své rodné Ithace. Zjistil, že jeho země je zubožená a jeho žena Penelopa musí čelit hejnu nápadníků. S pomocí svého syna Telemacha Odysseus nápadníky v přestrojení za žebráka přemohl a Penelopu opět získal, na Ithace pak zavládl mír. Podle dalšího mýtu se později na Ithace vylodí neznámý cizinec. Je to syn Odyssea a Kirké Telegonus. Svého otce nepozná a zabije ho. Podle jedné legendy se pak Telegonus ožení s Penelopou a má s ní syna Itala, který je praotcem všech Italiků.

Žádné komentáře
 
Tady stránky končí, dál už se nedostaneš!